Kouzelné okamžiky - Markus Luthe

I když je již po Vánocích, rádi bychom s Vámi sdíleli zajímavý úryvek z blogového příspěvku pana Markuse Lutheho o klasifikaci hotelů:

"...co by vlastně mohla z astronomického hlediska představovat ona hvězda betlémská? Mohla ve skutečnosti být zcela skutečná, a být tak mnohem více nežli jen náboženským symbolem a symbolickým vyprávěním?

Německý astrofyzik Prof. Dr. Harald Lesch kdysi rozebíral teorie, které na toto téma vznikly, ve svém pozoruhodném příspěvku  pro vysílací společnost Bavarian Broadcasting Corporation. Za vánoční hvězdou se podle něj nemůže skrývat ani ocas komety, ani žádná (super) nova.

Za nepravděpodobnou verzi však nepovažuje planetární konjunkci, tj. zvláštní konstelaci obřích planet Jupiter a Saturn, kterou datuje do období mezi 3. říjnem a 4. prosincem roku 7 před naším letopočtem, tak jak to spočítal Johannes Keppler již 25.12.1603.

V tomto kontextu jsem se také zabýval otázkami souvisejícími s naším odvětvím: Proč se pro hodnocení hotelů používá po celém světě symbolika hvězd? Jaké je to prapůvodní spojení mezi výroky o kvalitě hotelu a počtem hvězd? A proč jsou právě hvězdy „vrozenou měnovou jednotkou“ hotelového průmyslu?

O Vánocích 2008 jsem na toto téma publikoval hypotézu ve svém blogovém příspěvku „Unter einem guten Stern“ (Pod dobrou hvězdou) - a zatím (!) jsem nenarazil na žádný rozpor. Myslím si, že novozákonní vánoční příběh by mohl poskytnout vysvětlení propojenosti s hotelovým odvětvím, a to ze tří důvodů:

1. Byla to právě „hvězda“, která neomylně vedla moudré muže z Orientu k betlémské stáji. Je to motiv správného značení, kvalitní orientace v cizí zemi.

2. Zároveň také charakterizuje výrazně jednoduché ubytování na úrovni hostelu - přesně jednohvězdičková kategorie.

3. A rovněž výrazné rozšíření hvězdné symboliky používané pro kategorie hotelů v téměř všech zemích světa může být, dle mého názoru, odkazem na Bibli jakožto na zdroj motivů.

Podle mého mínění je toto vysvětlující pozadí rovněž podporováno prokazatelně nejstarším doloženým použitím hvězdného symbolu u ubytovacích zařízení. Pochází z Florencie z roku 1334, a spadá tak až do doby vzniku cechů a jejich důležitého vzájemného oddělování. A protože se cesty florentských hospodských (albergatores) pravidelně křížily s cestami řezníků (beccarii), obchodníků s vínem (vinacterii) a pekařů (fornai), obecní stanovy upravovaly příslušné odpovědnosti.

Zdroj: http://www.montecatinitermeuropa.com/Arti%20e%20Mestieri%20nel%20XIV%20Secolo.htm

Tyto stanovy spolků například zakazovaly, aby hostinští konkurovali obchodníkům s textilem, zprostředkovatelům služeb nebo směnárníkům. Rovněž stanovovaly, že hospodští nemají čekat na své hosty v ulicích, nemají je chytat za šaty ani za otěže jejich koní, ale že je mají pouze zvát, aby se zastavili před hostincem. Nevěstky, kuplíři, zloději ani lupiči nesměli mít vstup povolen.

Stanovy „Statuti dell'Arte degli Albergatori della Città e Contado di Firenze“ z roku 1334 rovněž určovaly, který cech musí nést jaké znamení na svém štítu. Ubytovacím zařízením byla přidělena nachová osmicípá hvězda. A kdo se jí nemohl prokázat, nepatřil do oboru:

"Quod nulles possit tenere insignam albergariae nisi fuerit de hac arte."

Zdroj: http://www.montecatinitermeuropa.com/Arti%20e%20Mestieri%20nel%20XIV%20Secolo.htm

Tato hvězda musela být umístěna na samostatném vývěsním štítě pro hosty před hostincem. Cestovatelům symbolizovala střechu nad hlavou, zaručovala jim minimální komfort ubytování, převzetí odpovědnosti za jimi vnesený majetek, řešení sporů s ubytovacím cechem soudní cestou a - jak by tomu mohlo být jinak - daňovou bezúhonnost provozovatele."

"Habere stellectam in sua insignia magna!"